Nestačí nové chodníky a hřiště. Geografové z UJEP ukazují, že budoucnost venkova stojí především na lidech
Jak vytvořit obec, ve které budou lidé chtít žít i za dvacet let? Odpověď podle nového výzkumu geografů z Přírodovědecké fakulty UJEP neleží pouze v nových investicích nebo lepší infrastruktuře. Stejně důležité jsou mezilidské vztahy, důvěra a otevřený dialog o budoucnosti obce.
Výsledky pětiletého výzkumu realizovaného v pěti venkovských obcích Ústeckého kraje nyní publikoval mezinárodní časopis Wellbeing, Space and Society. Autoři studie, Kateřina Vyhnánková a Vladan Hruška z katedry geografie UJEP, upozorňují, že tradiční přístupy k rozvoji venkova často opomíjejí to nejdůležitější – samotnou komunitu.
„Při plánování rozvoje obcí se obvykle řeší kanalizace, silnice nebo veřejná prostranství. To jsou samozřejmě důležité věci. Náš výzkum ale ukazuje, že obyvatelé často mnohem více přemýšlejí o tom, jestli se v obci dobře žije, zda si zachová svůj charakter, jak zapojit mladé lidi nebo jaké budou vztahy mezi starousedlíky a novými obyvateli,“ vysvětluje Vladan Hruška.
Výzkumný tým v letech 2019–2024 uskutečnil více než 120 rozhovorů s obyvateli, desítky setkání s představiteli obcí i veřejných diskusí v rámci participativního akčního výzkumu. Právě dlouhodobá spolupráce umožnila nahlédnout pod povrch běžného strategického plánování a odhalit témata, která se do rozvojových dokumentů obcí často vůbec nedostanou.
Studie ukazuje, že mezi prioritami samospráv a tím, co obyvatelé skutečně považují za důležité, existuje výrazný rozdíl. Zatímco strategické dokumenty se soustředí především na infrastrukturní projekty, obyvatelé často mluví o důvěře mezi lidmi, komunitním životě, budoucnosti obce nebo o tom, jak udržet venkov jako příjemné místo pro život.
Podle autorů proto nestačí chápat participaci pouze jako sběr připomínek nebo organizaci veřejných projednání. Skutečný přínos přináší dlouhodobý dialog, který umožňuje lidem společně přemýšlet o budoucnosti místa, ve kterém žijí.
„Zjistili jsme, že lidé mají velkou chuť diskutovat o tom, kam jejich obec směřuje. Nejde jen o jednotlivé projekty, ale o společnou představu budoucnosti. Právě takové rozhovory mohou posilovat důvěru, odpovědnost i ochotu zapojit se do života obce,“ doplňuje Kateřina Vyhnánková.
Výsledky výzkumu mohou být inspirací nejen pro starosty a zastupitele, ale také pro místní akční skupiny, regionální rozvojové organizace nebo všechny, kteří se věnují rozvoji venkova. Autoři upozorňují, že vedle investic do infrastruktury je třeba věnovat stejnou pozornost i investicím do komunitního života, komunikace a dlouhodobé spolupráce mezi obyvateli.
Publikovaná studie zároveň otevírá širší debatu o tom, jakým způsobem dnes rozvoj venkova plánujeme. Nestačí totiž pouze vytvářet kvalitní strategie a připravovat nové projekty. Stejně důležité je vytvářet prostor, ve kterém mohou lidé sdílet své zkušenosti, obavy i představy o budoucnosti svého domova.
Studie Beyond the civic participation: Accentuating existential needs in rural development byla publikována v mezinárodním vědeckém časopise Wellbeing, Space and Society. Najdete ji zde: https://doi.org/10.1016/j.wss.2026.100371
Článek vznikl jako jeden z výstupů projektu TQ12000017 „Research Center for a Resilient, Smart, Innovative and Sustainable Society“, spolufinancovaného Technologickou agenturou České republiky v rámci programu SIGMA.