Závěrečné práce

Pokyny ke zpracování a odevzdání závěrečných prací

Výběr tématu a vedoucího

  1. Vymyslet/vybrat téma a vedoucího práce dle nabídky na webu katedry (viz níže).
    Ideálně do konce dubna LS 2. ročníku Bc. studia /LS 1. ročníku navazujícího studia.
  2. Kontaktovat potenciálního vedoucího a konzultovat výběr tématu.
    Začátkem května v LS 2. ročníku Bc. studia /LS 1. ročníku navazujícího studia.
  3. Sepsat zadání (dle požadavků Ustanovení KGEO k závěrečným pracím a polí v příslušné sekci IS STAG – níže Zadání tématu do IS/STAG – bod 1) a konzultovat ho s vedoucím ještě před samotným zadáním do STAG (např. formou e-mailové korespondence).
    Ideálně začátkem června LS 2. ročníku Bc. studia /LS 1. ročníku navazujícího studia.

Zadání tématu do IS/STAG

  1. Přepsat konzultované zadání do IS/STAG (sekce témata VŠKP → nové téma → zadané studentem). Následně v kolonce stav schvalování zvolit možnost “studentem založen podklad VŠKP” a uložit rozpracované téma. Hned poté tento stav schvalování změnit na “studentem dopracován podklad VŠKP” a znovu uložit.
    Do posledního pondělí v červnu LS 2. ročníku Bc. studia /LS 1. ročníku navazujícího studia.
  2. Informovat vedoucího, čekat na odsouhlasení tématu vedoucím práce, vedoucím katedry a garantem oboru. Se zahájením hlubokého studia tématu a prací na teoretické pasáži je ale možné začít i během schvalovacího procesu, pokud bylo zadání předem dostatečně konzultováno s vedoucím práce. Případné doporučené úpravy ze strany vedoucího katedry a garanta oboru bývají spíše dílčího charakteru.
    Informovat vedoucího práce neprodleně po zadání, schvalování bude probíhat během července a srpna.
  3. Pokud bude téma schváleno, lze přikročit níže k sekci Bakalářský a diplomový seminář – bod 1. Pokud téma nebude schváleno, je třeba ho na základě připomínek schvalovatelů přepracovat a znovu zadat do IS/STAG dle pokynů v této sekci Zadání tématu do IS/STAG – bod 1 a 2.
    Přepracované zadání musí být vloženo na IS/STAG nejpozději do konce zkouškového období LS 2. ročníku Bc. studia /LS 1. ročníku navazujícího studia – tj. přibližně konec září.

Bakalářský a diplomový seminář

  1. Na začátku ZS v posledním roce studia informovat vyučující kurzů bakalářský/diplomový seminář I o své práci: název, vedoucí, předpokládaný termín odevzdání. Dále vyučující informovat o případném úmyslu vycestovat na zahraniční studijní pobyt, který může mít vliv na termín odevzdání kvalifikační práce.
    Nejpozději do konce listopadu posledního akademického roku studia.
  2. Absolvovat tzv. prezentaci rozpracovanosti BP/DP – podmínky a účel budou sděleny na kurzu bakalářský/diplomový seminář I.
    Konec ZS posledního roku studia (obvykle přelom ledna a února) pro studenty odevzdávající BP/DP během následujícího LS.
  3. Měsíc před plánovaným odevzdáním práce budou vyučující bakalářského/diplomového semináře II konzultovat připravenost BP/DP k jejímu odevzdání s vedoucím práce. Na základě jeho doporučení bude udělen zápočet za semináře v LS.
    Konec března pro studenty obhajující na přelomu května a června (odevzdání práce v dubnu, přihlášky k SZZ v květnu) / konec května pro studenty obhajující na přelomu srpna a září (odevzdání práce a přihlášky k SZZ v červnu).

Změny zadání práce

  1. Po konzultaci s vedoucím práce může student provést dílčí úpravy zadání práce v IS/STAG. Dílčími úpravami se myslí zejména změny metodiky, konceptualizace tématu, nebo doplnění výzkumných otázek. Naopak, za dílčí změny nelze považovat úplnou změnu tématu práce (v takovém případě se jedná o zcela nové zadání práce).
    Nejpozději do konce prosince v ZS posledního roku studia. Schvalování vedoucím práce, vedoucím katedry a garantem oboru proběhne během zkouškového období ZS (v lednu a únoru).

Odevzdání práce

  1. Po dohodě s vedoucím práce finalizovat digitální verzi práce a vyžádat od studijního oddělení či na sekretariátu katedry zaslání zadání práce.
    Ideálně dva týdny před odevzdáním (dle harmonogramu akademického roku PřF).
  2. Do IS/STAG doplnit podklady pro odevzdání práce a nahrát pdf verzi práce včetně vloženého zadání (+ případné přílohy), tj. odevzdat práci do IS/STAG.
    Nejpozději v termínu odevzdání práce (dle harmonogramu akademického roku PřF), ale ideálně dříve (počítejte s časem na tisk práce – v této sekci Odevzdání práce – bod 4).
  3. Podat přihlášku k SZZ a obhajobám (na webu studijního oddělení/na stojánku u studijního).
    Dle harmonogramu PřF (obvykle několik dní po termínu odevzdání do IS/STAG, nebo souběžně s termínem odevzdání).
  4. Nechat vytisknout práci dle pokynů v Ustanovení KGEO k závěrečným pracím a vzorové kvalifikační práci.
    Minimálně během týdne odevzdání elektronické verze práce do IS/STAG. Copycentra jsou schopná obvykle tisknout i do 2. dne, ale závisí na tom výrazně cena služby.
  5. Tištěnou verzi práce odevzdat na sekretariátu katedry.
    Nejpozději přesně týden po termínu stanoveném harmonogramem PřF pro odevzdání práce do IS/STAG.

Témata závěrečných prací

Interní vedoucí závěrečných prací

doc. RNDr. Jiří Anděl, CSc.

Obory: sociální a regionální geografie, geografie životního prostředí

  • Regionální disparity zemí EU a jejich proměny (lze dále diferencovat disparity populační, ekonomické, sociální event. kulturní; popř. dle skupiny států, za jednotky NUTS II) – (DP)
  • Globální vývojové změny makroregionů světa a jejich příčiny
  • České regiony NUTS II – geografické hodnocení, specifika a problémy regionů (Severozápad, atd., identická metodika pro odlišná území, série BP) – (BP)
  • Geografie problémových oblastí mikroregionů Ústeckého kraje (např. tzv. sociálně vyloučené lokality, sociální stres) – (BP/DP)
  • Česká vysokoškolská geografie a srovnání se zeměmi EU (metodiky hodnocení vysokých škol, řazení geografie mezi skupiny věd, hlavní geografické přínosy, event. geografické školy) – (DP)
  • Registr závěrečných prací na katedře geografie UJEP v Ústí nad Labem a jejich hodnocení (BP)

doc. RNDr. Martin Balej, Ph.D.

Obory: krajinná ekologie, geoekologie

  • Tvorba abiokomplexů malého modelové oblasti
  • Percepce krajiny, změn v krajině – komparace různých sociálních skupin
  • Tvorba abiokomplexů a vymezení střetů a rezerv v území

Mgr. Martin Bartůněk

Obory: kartografie, regionální rozvoj

  • Role administrativních regionů na utváření regionální identity
  • Proměny administrativních hranic států bývalého Rakouska-Uherska
  • Vnímání hranic obyvatelstvem regionů
  • Geografická jména jako symbol území
  • Nová regionálně geografická charakteristika regionu
  • Geografické téma věnující se Banátu v Rumunsku (při Erasmus Temešvár)
  • Výzkumná témata nové regionální geografie (regionální identita a identita regionů, hranice, geografická jména, symboly)

doc. PhDr. RNDr. Jan D. Bláha, Ph.D.

Obory: kartografie, hodnocení kartografických děl, kognitivní mapování, kulturní geografie

  • Uplatnění mentálního mapování v geografickém výzkumu (BP, DP)
  • Uplatnění mentálního mapování v regionální geografii (BP, DP, lze koncipovat i didakticky)
  • Geografická vizuální informace / Vizuální informace ve výuce geografie, vizualizace jevů v geografii (analýza a návrh nového řešení) (BP, DP)
  • Fenomén hranic v geografii (BP, DP)
  • Bližší specifikace témat podá rád vyučující.

Mgr. Martin Dolejš, Ph.D.

Obory: geoinformatika, krajinná ekologie

  • Prostorové analýzy dostupnosti služeb (BP, DP)
  • Volební geografie z pohledu prostorových dat (BP, DP)
  • Geografie urgentní medicíny, zpracování a vyhodnocení dat (spolupráce s Krajem a Zdravotnickou záchrannou službou) (BP, DP)
  • Vliv politických hranic na vývoj krajiny (BP, DP)
  • Metody Deep Learning (strojové učení) v rozpoznání geoobjektů a klasifikaci leteckých a družicových snímků

Mgr. Radka Dužeková

Obory: geomorfologie

  • Digitalizace záznamů o těžebních a výsypkových lokalitách v Mostecké pánvi v prostředí GIS 
  • Proměny krajiny Mostecké pánve vlivem antropogenní činnosti (vybrané lokality)
  • Geomorfologické mapování či analýza vybrané lokality (možnost doplnění o  využití UAV) + preference hnědouhelných lomů

RNDr. Mgr. Ivan Farský, CSc.

Obory: fyzická geografie (hydrologie, meteorologie, klimatologie), geografie cestovního ruchu

  • Vypracování algoritmu výpočtu pH srážek
  • Geografická charakteristika vybraného povodí
  • Geografická charakteristika Východního Krušnohoří
  • Problematika sucha na vybraném území

RNDr. Mgr. Kristýna Flašarová

Obory: fyzická geografie, pedologie, paleogeografie kvartéru

  • Klimatické změny v kvartéru na základě studia spraší a paleopůd
  • Pedologie, půdní mapování

Mgr. Vladan Hruška, Ph.D.

Obory: rurální geografie, rozvoj venkova, ekonomická geografie, regionální geografie, regionální rozvoj / rozvoj venkova, prostorové plánování

  • Transformace ekonomiky měst a regionů, hodnocení míry rozvoje
  • Aktéři a podmínky rozvoje venkova, využití místních zdrojů
  • Podnikání a práce z domu na venkově
  • Řetězce přidané hodnoty na venkově a lokalizace venkovských ekonomik
  • Nezemědělské venkovské ekonomiky s důrazem na průmyslové podniky/zóny na venkově
  • Rurální idyla na obalech potravin
  • Přeshraniční interakce a spolupráce v česko-německém příhraničí
  • Průmyslové dědictví, industriální turismus a regionální rozvoj

RNDr. Alena Chvátalová, Ph.D.

Obory: fyzická geografie

  • Přírodní hrozby a rizika v krajině (regionálně geografická studie)
  • Terénní výzkum a dokumentace geologických a geomorfologických objektů v krajině (regionálně geografická studie) pro účely výuky fyzické geografie

Mgr. Tomáš Král

Obory: politická a regionální geografie, geopolitika, ekonomická geografie

  • Hrozby nacionalismu na příkladu regionu střední Asie
  • Diktátorská politika a její dopady na národnostní složení států střední Asie
  • Migrace čínských obyvatel do střední Asie v kontextu stavby železnice Nová hedvábná stezka
  • Čínské velmocenské ambice na africkém kontinentu

RNDr. Silvie R. Kučerová, Ph.D.

Obory: geografie vzdělávání, geografické vzdělávání, regionální rozvoj, rurální geografie, kulturní geografie

  • Geografické aspekty vývoje sítě škol ve vybrané oblasti Česka nebo jiného státu
  • Komparace vývoje sítě škol v Česku a v zahraničí
  • Faktory volby školy (základní či střední)
  • Marketizace školství
  • Dopady pandemie Covid-19 nebo válečného dění na Ukrajině na vztahy základních škol a jejich komunit (např. umisťování dětí ukrajinských válečných běženců do škol)
  • Image městské a venkovské základní školy
  • Prostorové souvislosti umístění rodiči oblíbených versus problémových škol
  • Vliv základního školství na formování regionální identity obyvatel
  • Rozvojové problémy periferních oblastí (nejrůznější problémy vyplývající z perifernosti území); vhodné reflektovat důsledky pandemie Covid-19
  • Rozvojové problémy strukturálně postižených oblastí (nejrůznější problémy především společenského, kulturního a ekonomického charakteru; vhodné reflektovat důsledky pandemie Covid-19
  • Dědictví minulosti a rozvoj lokalit a regionů, revitalizace prostředí (path-dependency)
  • Hranice, pohraničí se zaměřením na sociokulturní otázky (sociokulturní otázky pohraničí Česka dosidlovaného po 2. světové válce)

Mgr. Veronika Kupková

Obory: regionální geografie, interpretace kulturního/přírodního dědictví, didaktika geografie/místně zakotvené učení

  • Interpretace kulturně historického dědictví pomocí naučných prvků v krajině (případová studie, analýza)
  • Interpretace místního kulturního/přírodního dědictví z perspektivy udržitelného života v příhraničí
  • Interpretace hodnot krajiny (vybraný příklad z česko-německého pohraničí)
  • Místně zakotvená badatelská výuka jako forma (environmentálního, geografického) vzdělávání pro II. stupeň ZŠ/gymnázia: Návrh výukového programu
  • Za poznáním místního kulturního/přírodního dědictví: Návrh vzdělávacího programu (mládež, dospělí)
  • Metody místně zakotveného učení/Questing ve výuce na II. stupni ZŠ/gymnáziu
  • Questing jako jedna z forem interpretace a poznávání místního přírodního/kulturního dědictví Ústeckého kraje
  • Udržitelný život a rekreace/turismus v Krušných horách (případová studie)
  • Citlivé kulturní dědictví (dissonant heritage), případová studie/analýza ze SZ Čech
  • Analýza návštěvnosti a mobility turistů v/po Krušných horách

Mgr. Šárka Lukešová

Obory: ekonomická geografie, rurální geografie a regionální rozvoj

  • Proměny venkovských regionů/lokalit (lze zaměřit na dílčí aspekty proměny a téma řešit kvalitativně, kvantitativně, či kombinovaně)

RNDr. Jiří Martínek, Ph.D.

Obory: regionální geografie Evropy (stř. a JV), dějiny geografie a cestovatelství

  • Geografická charakteristika vybraných (zejména evropských) regionů
  • Aktuální problémy cestovního ruchu a jejich geografické souvislosti
  • Dějiny geografie (opomíjené osobnosti apod.)
  • Geografie sportu

RNDr. Tomáš Matějček, Ph.D.

Obory: životní prostředí, fyzická geografie, geografie vzdělávání

  • Rozšíření invazních neofytů ve vybraném území
  • Geografické aspekty a environmentální dopady produkce ořechů
  • Geografické aspekty a environmentální dopady chovu psů a koček
  • Environmentální dopady digitalizace
  • Postoje veřejnosti k opatřením na ochranu klimatu

Mgr. Petr Meyer

Obory: geografie vzdělávání, 3D modelování

  • 3D rekonstrukccé zaniklého sídla
  • 3D rekonstrukce bývalého kampusu UJEP
  • 3D rekonstrukce zaniklé lokality v Ústí nad Labem
  • Analýza potenciálu využití 3D modelu zaniklé krajiny v cestovním ruchu
  • Tvorba databáze zaniklých lokalit města Ústí n. L. s využitím platformy ArcGIS Online
  • Využití platformy ArcGIS Online pro výuku zeměpisu (vhodné pro učitelské obory)
  • Koncept volby školy
  • Problematika spádových obvodů či mimospádových žáků základních škol
  • Problematika kapacit škol a počtu žáků
  • Vývoj vzdělanosti populace v Česku (prostorové aspekty)
  • Dostupnost studijních oborů středních škol v Česku

Jsou vítány vlastní návrhy témat z oblasti geografie vzdělávání a 3D modelování.


Mgr. Eva Nedorostová

Obory: urbánní environmentalistika, životní prostředí

  • Urban Health
  • Problémy měst

Mgr. Jan Píša, Ph.D.

Obory: rurální geografie, ekonomická geografie

  • Analýzy dílčích problémů starých průmyslových regionů a možností jejich řešení (např. odliv obyvatel, sociální vyloučení, kvalita veřejného prostoru)
  • Proměny lidského (např. brain drain) a sociálního kapitálu v Ústeckém a Karlovarském kraji, vybraných mikroregionech, nebo městech
  • Transformace starých průmyslových regionů/měst (lze zaměřit na dílčí aspekty transformace a téma řešit kvalitativně, kvantitativně, či kombinovaně)
  • Aktéři změny v hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionech (lze zaměřit na specifické rozvojové téma – např. malé a střední podnikání, posilování sociálního a lidského kapitálu, sociální začleňování, inovace apod.)
  • Další příbuzná regionálně rozvojová témata cílená spíše na komplexní pojetí rozvoje, nebo na jeho sociální a ekonomické aspekty (nikoli čistě na environmentální aspekty)

doc. Mgr. Pavel Raška, Ph.D.

Obory: geomorfologie, přírodní rizika, environmentální dějiny, životní prostředí (měst)

  • Zmírňování vybraných přírodních rizik (percepce rizik, hodnocení zranitelnosti, územně-plánovací opatření)
  • Konflikty o využití území (percepce rozvojových priorit, zdroje, argumantace a průběh konfliktů)
  • Analýzy vybraných historických přírodních hazardů (restrospektivní analýzy, tvorba geodatabází, vazba na proměny krajiny a společnosti)
  • Vybrané problémy životního prostředí sídel (dopady, monitoring, územně-plánovací opatření)

Mgr. Jiří Riezner, Ph.D.

Obory: fyzická geografie, antropogenní geomorfologie, historická geografie a environmentální dějiny

  • Systém agrárních valů na vrcholu Hradiště u Litoměřic
  • Agrární terasy zaniklých chmelnic na Úštecku
  • „Nová divočina“ na příkladu Předního Cínovce
  • Vývoj sadů ve 20. století na příkladu vybrané lokality v Českém středohoří
  • Typologie plužin s využitím krajinných metrik
  • Morfologická diverzita agrárních tvarů reliéfu v Krkonoších
  • Komparace vybraných parametrů agrárních valů v Krušných horách a v Českém středohoří
  • Vývoj ploch vinic v Litoměřické podoblasti v letech 1990–2023
  • Vztah mezi vlastnostmi reliéfu a změnami ve využití ploch v letech 1843–2000 mezi Litoměřicemi a Liběchovem s důrazem na vinic

Mgr. Kristýna Rybová, Ph.D.

Obory: demografie

  • Nejlidnatější země světa – Čína nebo Indie (demografický vývoj, problémy demografického vývoje, regionální rozdíly apod.)
  • Diferenciace naděje dožití ve zdraví v Evropě (vztah k naději dožití, jakou část života prožijí obyvatelé různých evropských zemí v nemoci, souvislosti naděje dožití naděje dožití ve zdraví)
  • Regionální aspekty šíření onemocnění COVID-19 v Česku/Evropě (dopady pandemie včetně poklesu naděje dožití ve vyspělých zemích)
  • Historický vývoj obyvatelstva a jeho struktury na území současného Ústeckého kraje dle výsledků sčítání lidu, včetně aktuálních výsledků ze sčítání 2021

Po dohodě další témata z oblasti demografie, geografie dopravy a odpadového hospodářství.


Mgr. Zdeňka Smutná

Obory: rurální geografie, potravinová geografie, geografie jídla, udržitelnost

  • Mlékárenský průmysl ve vybraném území z pohledu regionálních hodnotových řetězců (DP).
  • Zemědělské podniky ve vybraném regionu a jejich strategie přežití v dobách krize (BP i DP).
  • Lokální potraviny v nabídce nadnárodních řetězců (BP i DP).
  • Lokální potraviny a ideální způsob jejich distribuce ke spotřebitelům (BP i DP).
  • Dostupnost lokálních potravin ve vybraném městě (BP).
  • Lokální potraviny ve veřejném stravování (školní jídelny, nemocnice, domovy důchodců, apod.) (BP i DP).
  • Myslivost na českém venkově a její potenciál z hlediska udržitelnosti (BP).

Student/ka může navrhnout vlastní téma zaměřené na problematiku udržitelnosti zemědělsko-potravinových systémů a rozvoje venkova.


Mgr. Ondřej Šmíd

Obory: udržitelná mobilita, environmentálně motivované nástroje v dopravě

  • Dopravní problémy malých a středních měst střední a východní Evropy
  • Hodnocení plánů udržitelné městské mobility
  • Změny dopravního chování v závislosti na projevu klimatické změny
  • Geografie bariér na příkladu českých měst
  • Hodnocení a budoucí rozvoj dopravní sítě vybraného regionu
  • Vnímání bezpečnosti dopravy žáky základních/středních škol

Mgr. Michaela Štěbetáková

Obory: udržitelný cestovní ruch, lokální ekonomika v chráněných územích

  • Potenciál ekoturismu/agroturismu v Česku
  • Marketingová strategie vybrané destinace
  • Životní cyklus destinace na konkrétním případu (popsání dané destinace v čase, porovnání konkrétních míst v jednotlivých fázích cyklu)
  • Časová dynamika vybrané destinace (sezónnost, denní změny návštěvnosti)
  • Speciální formy cestovního ruchu na příkladu ČR

Mgr. Petr Trahorsch, Ph.D.

Obory: geografické vzdělávání, vizuální geografická informace, didaktika primárního přírodovědného vzdělávání, regionální geografie

  • Didaktické ztvárnění vybraného tematického celku ve výuce geografie (pouze BP)
  • Pedagogické praxe ve vysokoškolském studiu (jejich hodnocení, analýza, srovnání, reflexe apod.)
  • Geografické hodnocení vybraného regionu
  • Analýza / hodnocení učebnic geografie nebo školních atlasů a jejich vlivy na procesy učení či vyučování
  • Dětská pojetí a miskoncepce ve výuce geografie
  • Analýza změn geografického kurikula
  • Zjišťování názorů a postojů učitelů k didaktickým pomůckám (např. učebnice, školní atlasy apod.)
  • Využití obrysových map a výuka místopisu na základní nebo středních školách
  • Výzkum procesu učení  pomocí metody eye-trackingu (metoda měří pohyby učí a lze z ní určit, na “co” jedinec zaměřuje svou pozornost a na co nikoliv) – bližší informace u vyučujícího

Případně další témata z oblasti geografického vzdělávání / didaktiky geografie (na základní, střední či vysoké škole, příp. mezi širší veřejností).

Externí vedoucí závěrečných prací

RNDr. Adam Emmer, Ph.D. (CzechGlobe)

(při zájmu o téma kontaktujte nejprve Pavla Rašku)

  • „Dam removals“ a jejich vliv na erozně-akumulační poměry a geomorfologické procesy
  • Geografie, bibliometrie a trendy geomorfologického výzkumu ve střední Evropě
  • Přírodní hrozby v Youtube videích

RNDr. Jan Klimeš, Ph.D. (Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i.)

(při zájmu o téma kontaktujte nejprve Pavla Rašku)

  • Využití geo- a earth-cachingu ve výuce/propagaci geomorfologie/fyzické geografie
  • Historie využití půdy území v povodí potoka Rytina, České středohoří

Povodí Ohře, s.p.

(při zájmu o téma kontaktujte nejprve Ivana Farského)

  • Geomorfologický rozbor údolní nivy ve vztahu k povodním (konkrétní lokalita)
  • Analýza historických povodní v konkrétním povodí (příčina, průběh, následek)
  • Zhodnocení vývoje území za několik desetiletí (i s využitím leteckých a satelitních snímků)
  • Zdokumentování vývoje hydrografie v povodí Bíliny (vodní toky, vodní stavby)
  • Vliv geografických faktorů na výskyt povodní v povodí Ohře (povodí Ploučnice, povodí Bíliny ad.)
  • Vyhodnocení vodohospodářského tématu pomocí GIS, IDRISI, DPZ apod. – analýza území (hydrologie, ochrana pozemků, eroze, vodní zdroje apod.)

Správa Chráněné krajinné oblasti České středohoří

Při zájmu o konkrétní téma si student/ka nejprve domluví vedení práce s interním pracovníkem katedry a společně dále kontaktují příslušnou osobu na AOPK, s níž upřesní zadání práce. Externisté vystupují jako konzultanti příslušných kvalifikačních prací.

  • Obnova funkce revitalizované krajiny Podkrušnohoří
  • Revitalizace krajiny Českého středohoří z pohledu vodního hospodářství
  • Monitoring fyzikálně – chemických, biologických a hydromorfologických kvalit vybraných vodních toků
  • Analýza územních plánů na území CHKO České středohoří s ohledem na riziko svahových pohybů.
  • Agrolesnictví v polovině 19. století v CHKO České středohoří
  • Změna hustoty sídelní sítě v oblasti Českého středohoří v období 20. – 21. století
  • Krajinářsky významná zeleň ve vybrané části CHKO České středohoří
  • Analýza vývoje využití území na Lounsku
  • Preventivní hodnocení krajinného rázu (PHKR) pro vybranou oblast krajinného rázu (OKR) v CHKO České středohoří
  • Nášlapné kameny jako inovativní řešení biokoridoru na Lounsku

Podorobnější popis jednotlivých témat zde.