Závěrečné práce

1. Vymyslet/vybrat téma a vedoucího práce dle nabídky na webu katedry (viz níže).
   Ideálně do konce dubna LS 2. ročníku Bc. studia /LS 1. ročníku navazujícího studia.
2. Kontaktovat potenciálního vedoucího a konzultovat výběr tématu.
   Začátkem května v LS 2. ročníku Bc. studia /LS 1. ročníku navazujícího studia.
3. Sepsat zadání (dle požadavků Ustanovení KGEO k závěrečným pracím a polí v příslušné sekci IS STAG – níže Zadání tématu do IS/STAG – bod 1) a konzultovat ho s vedoucím ještě před samotným zadáním do STAG (např. formou e-mailové korespondence).
   Ideálně začátkem června LS 2. ročníku Bc. studia /LS 1. ročníku navazujícího studia.

1. Přepsat konzultované zadání do IS/STAG (sekce témata VŠKP → nové téma → zadané studentem). Následně v kolonce stav schvalování zvolit možnost “studentem založen podklad VŠKP” a uložit rozpracované téma. Hned poté tento stav schvalování změnit na “studentem dopracován podklad VŠKP” a znovu uložit.
   Do posledního pondělí v červnu LS 2. ročníku Bc. studia /LS 1. ročníku navazujícího studia.
   
2. Informovat vedoucího, čekat na odsouhlasení tématu vedoucím práce, vedoucím katedry a garantem oboru. Se zahájením hlubokého studia tématu a prací na teoretické pasáži je ale možné začít i během schvalovacího procesu, pokud bylo zadání předem dostatečně konzultováno s vedoucím práce. Případné doporučené úpravy ze strany vedoucího katedry a garanta oboru bývají spíše dílčího charakteru.
   Informovat vedoucího práce neprodleně po zadání, schvalování bude probíhat během července a srpna.
3. Pokud bude téma schváleno, lze přikročit níže k sekci Bakalářský a diplomový seminář – bod 1. Pokud téma nebude schváleno, je třeba ho na základě připomínek schvalovatelů přepracovat a znovu zadat do IS/STAG dle pokynů v této sekci Zadání tématu do IS/STAG – bod 1 a 2.
   Přepracované zadání musí být vloženo na IS/STAG nejpozději do konce zkouškového období LS 2. ročníku Bc. studia /LS 1. ročníku navazujícího studia – tj. přibližně konec září.

1. Na začátku ZS v posledním roce studia informovat vyučující kurzů bakalářský/diplomový seminář I o své práci: název, vedoucí, předpokládaný termín odevzdání. Dále vyučující informovat o případném úmyslu vycestovat na zahraniční studijní pobyt, který může mít vliv na termín odevzdání kvalifikační práce.
   Nejpozději do konce listopadu posledního akademického roku studia.
2. Absolvovat tzv. prezentaci rozpracovanosti BP/DP – podmínky a účel budou sděleny na kurzu bakalářský/diplomový seminář I.
   Konec ZS posledního roku studia (obvykle přelom ledna a února) pro studenty odevzdávající BP/DP během následujícího LS.
3. Měsíc před plánovaným odevzdáním práce budou vyučující bakalářského/diplomového semináře II konzultovat připravenost BP/DP k jejímu odevzdání s vedoucím práce. Na základě jeho doporučení bude udělen zápočet za semináře v LS.
   Konec března pro studenty obhajující na přelomu května a června (odevzdání práce v dubnu, přihlášky k SZZ v květnu) / konec května pro studenty obhajující na přelomu srpna a září (odevzdání práce a přihlášky k SZZ v červnu).

1. Po konzultaci s vedoucím práce může student provést dílčí úpravy zadání práce v IS/STAG. Dílčími úpravami se myslí zejména změny metodiky, konceptualizace tématu, nebo doplnění výzkumných otázek. Naopak, za dílčí změny nelze považovat úplnou změnu tématu práce (v takovém případě se jedná o zcela nové zadání práce).
   Nejpozději do konce prosince v ZS posledního roku studia. Schvalování vedoucím práce, vedoucím katedry a garantem oboru proběhne během zkouškového období ZS (v lednu a únoru).

1. Po dohodě s vedoucím práce finalizovat digitální verzi práce a vyžádat od studijního oddělení či na sekretariátu katedry zaslání zadání práce.
   Ideálně dva týdny před odevzdáním (dle harmonogramu akademického roku PřF).
2. Do IS/STAG doplnit podklady pro odevzdání práce a nahrát pdf verzi práce včetně vloženého zadání (+ případné přílohy), tj. odevzdat práci do IS/STAG.
   Nejpozději v termínu odevzdání práce (dle harmonogramu akademického roku PřF), ale ideálně dříve (počítejte s časem na tisk práce – v této sekci Odevzdání práce – bod 4).
3. Podat přihlášku k SZZ a obhajobám (na webu studijního oddělení/na stojánku u studijního).
   Dle harmonogramu PřF (obvykle několik dní po termínu odevzdání do IS/STAG, nebo souběžně s termínem odevzdání).
4. Nechat vytisknout práci dle pokynů v Ustanovení KGEO k závěrečným pracím a vzorové kvalifikační práci.
   Minimálně během týdne odevzdání elektronické verze práce do IS/STAG. Copycentra jsou schopná obvykle tisknout i do 2. dne, ale závisí na tom výrazně cena služby.
5. Tištěnou verzi práce odevzdat na sekretariátu katedry.
   Nejpozději přesně týden po termínu stanoveném harmonogramem PřF pro odevzdání práce do IS/STAG.

• Regionální disparity zemí EU a jejich proměny (lze dále diferencovat disparity populační, ekonomické, sociální event. kulturní; popř. dle skupiny států, za jednotky NUTS II) – (DP)
• Globální vývojové změny makroregionů světa a jejich příčiny
• České regiony NUTS II – geografické hodnocení, specifika a problémy regionů (Severozápad, atd., identická metodika pro odlišná území, série BP) – (BP)
• Geografie problémových oblastí mikroregionů Ústeckého kraje (např. tzv. sociálně vyloučené lokality, sociální stres) – (BP/DP)
• Česká vysokoškolská geografie a srovnání se zeměmi EU (metodiky hodnocení vysokých škol, řazení geografie mezi skupiny věd, hlavní geografické přínosy, event. geografické školy) – (DP)
• Registr závěrečných prací na katedře geografie UJEP v Ústí nad Labem a jejich hodnocení (BP)

---

• Tvorba abiokomplexů malého modelové oblasti
• Percepce krajiny, změn v krajině – komparace různých sociálních skupin
• Tvorba abiokomplexů a vymezení střetů a rezerv v území

---

• Role administrativních regionů na utváření regionální identity
• Proměny administrativních hranic států bývalého Rakouska-Uherska
• Vnímání hranic obyvatelstvem regionů
• Geografická jména jako symbol území
• Nová regionálně geografická charakteristika regionu
• Geografické téma věnující se Banátu v Rumunsku (při Erasmus Temešvár)
• Výzkumná témata nové regionální geografie (regionální identita a identita regionů, hranice, geografická jména, symboly)

---

• Uplatnění mentálního mapování v geografickém výzkumu (BP, DP)
• Uplatnění mentálního mapování v regionální geografii (BP, DP, lze koncipovat i didakticky)
• Geografická vizuální informace / Vizuální informace ve výuce geografie, vizualizace jevů v geografii (analýza a návrh nového řešení) (BP, DP)
• Fenomén hranic v geografii (BP, DP)
• Bližší specifikace témat podá rád vyučující.

---

• Prostorové analýzy dostupnosti služeb (BP, DP)
• Volební geografie z pohledu prostorových dat (BP, DP)
• Geografie urgentní medicíny, zpracování a vyhodnocení dat (spolupráce s Krajem a Zdravotnickou záchrannou službou) (BP, DP)
• Vliv politických hranic na vývoj krajiny (BP, DP)
• Metody Deep Learning (strojové učení) v rozpoznání geoobjektů a klasifikaci leteckých a družicových snímků

---

• Digitalizace záznamů o těžebních a výsypkových lokalitách v Mostecké pánvi v prostředí GIS 
• Proměny krajiny Mostecké pánve vlivem antropogenní činnosti (vybrané lokality)
• Geomorfologické mapování či analýza vybrané lokality (možnost doplnění o  využití UAV) + preference hnědouhelných lomů

---

• Vypracování algoritmu výpočtu pH srážek
• Geografická charakteristika vybraného povodí
• Geografická charakteristika Východního Krušnohoří
• Problematika sucha na vybraném území

---

• Klimatické změny v kvartéru na základě studia spraší a paleopůd
• Pedologie, půdní mapování

---

• Transformace ekonomiky měst a regionů, hodnocení míry rozvoje
• Aktéři a podmínky rozvoje venkova, využití místních zdrojů
• Podnikání a práce z domu na venkově
• Řetězce přidané hodnoty na venkově a lokalizace venkovských ekonomik
• Nezemědělské venkovské ekonomiky s důrazem na průmyslové podniky/zóny na venkově
• Rurální idyla na obalech potravin
• Přeshraniční interakce a spolupráce v česko-německém příhraničí
• Průmyslové dědictví, industriální turismus a regionální rozvoj

---

• Přírodní hrozby a rizika v krajině (regionálně geografická studie)
• Terénní výzkum a dokumentace geologických a geomorfologických objektů v krajině (regionálně geografická studie) pro účely výuky fyzické geografie

---

• Hrozby nacionalismu na příkladu regionu střední Asie
• Diktátorská politika a její dopady na národnostní složení států střední Asie
• Migrace čínských obyvatel do střední Asie v kontextu stavby železnice Nová hedvábná stezka
• Čínské velmocenské ambice na africkém kontinentu

---

• Geografické aspekty vývoje sítě škol ve vybrané oblasti Česka nebo jiného státu
• Komparace vývoje sítě škol v Česku a v zahraničí
• Faktory volby školy (základní či střední)
• Marketizace školství
• Dopady válečného dění na Ukrajině na vztahy základních škol a jejich komunit (např. umisťování dětí ukrajinských válečných běženců do škol)
• Image městské a venkovské základní školy
• Prostorové souvislosti umístění rodiči oblíbených versus problémových škol
• Vliv základního školství na formování regionální identity obyvatel
• Rozvojové problémy periferních oblastí (nejrůznější problémy vyplývající z perifernosti území); vhodné reflektovat důsledky krizových událostí posledních let
• Rozvojové problémy strukturálně postižených oblastí (nejrůznější problémy především společenského, kulturního a ekonomického charakteru; vhodné reflektovat důsledky krizových událostí posledních let
• Dědictví minulosti a rozvoj lokalit a regionů, revitalizace prostředí (path-dependency)
• Hranice, pohraničí se zaměřením na sociokulturní otázky (sociokulturní otázky pohraničí Česka dosidlovaného po 2. světové válce)

Jsou vítány vlastní návrhy témat z oblasti geografie vzdělávání nebo územního rozvoje.

---

• Interpretace kulturně historického dědictví pomocí naučných prvků v krajině (případová studie, analýza)
• Interpretace místního kulturního/přírodního dědictví z perspektivy udržitelného života v příhraničí
• Interpretace hodnot krajiny (vybraný příklad z česko-německého pohraničí)
• Místně zakotvená badatelská výuka jako forma (environmentálního, geografického) vzdělávání pro II. stupeň ZŠ/gymnázia: Návrh výukového programu
• Za poznáním místního kulturního/přírodního dědictví: Návrh vzdělávacího programu (mládež, dospělí)
• Metody místně zakotveného učení/Questing ve výuce na II. stupni ZŠ/gymnáziu
• Questing jako jedna z forem interpretace a poznávání místního přírodního/kulturního dědictví Ústeckého kraje
• Udržitelný život a rekreace/turismus v Krušných horách (případová studie)
• Citlivé kulturní dědictví (dissonant heritage), případová studie/analýza ze SZ Čech
• Analýza návštěvnosti a mobility turistů v/po Krušných horách

---

• Proměny venkovských regionů/lokalit (lze zaměřit na dílčí aspekty proměny a téma řešit kvalitativně, kvantitativně, či kombinovaně)

---

• Geografická charakteristika vybraných (zejména evropských) regionů
• Aktuální problémy cestovního ruchu a jejich geografické souvislosti
• Dějiny geografie (opomíjené osobnosti apod.)
• Geografie sportu

---

• Rozšíření invazních neofytů ve vybraném území
• Geografické aspekty a environmentální dopady produkce ořechů
• Geografické aspekty a environmentální dopady chovu psů a koček
• Environmentální dopady digitalizace
• Postoje veřejnosti k opatřením na ochranu klimatu

---

• 3D rekonstrukccé zaniklého sídla
• 3D rekonstrukce bývalého kampusu UJEP
• 3D rekonstrukce zaniklé lokality v Ústí nad Labem
• Analýza potenciálu využití 3D modelu zaniklé krajiny v cestovním ruchu
• Tvorba databáze zaniklých lokalit města Ústí n. L. s využitím platformy ArcGIS Online
• Využití platformy ArcGIS Online pro výuku zeměpisu (vhodné pro učitelské obory)
• Koncept volby školy
• Problematika spádových obvodů či mimospádových žáků základních škol
• Problematika kapacit škol a počtu žáků
• Vývoj vzdělanosti populace v Česku (prostorové aspekty)
• Dostupnost studijních oborů středních škol v Česku

Jsou vítány vlastní návrhy témat z oblasti geografie vzdělávání a 3D modelování.

---

• Urban Health
• Problémy měst

---

• Analýzy dílčích problémů starých průmyslových regionů a možností jejich řešení (např. odliv obyvatel, sociální vyloučení, kvalita veřejného prostoru)
• Proměny lidského (např. brain drain) a sociálního kapitálu v Ústeckém a Karlovarském kraji, vybraných mikroregionech, nebo městech
• Transformace starých průmyslových regionů/měst (lze zaměřit na dílčí aspekty transformace a téma řešit kvalitativně, kvantitativně, či kombinovaně)
• Aktéři změny v hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionech (lze zaměřit na specifické rozvojové téma – např. malé a střední podnikání, posilování sociálního a lidského kapitálu, sociální začleňování, inovace apod.)
• Další příbuzná regionálně rozvojová témata cílená spíše na komplexní pojetí rozvoje, nebo na jeho sociální a ekonomické aspekty (nikoli čistě na environmentální aspekty)

---

• Zmírňování vybraných přírodních rizik (percepce rizik, hodnocení zranitelnosti, územně-plánovací opatření)
• Konflikty o využití území (percepce rozvojových priorit, zdroje, argumantace a průběh konfliktů)
• Analýzy vybraných historických přírodních hazardů (restrospektivní analýzy, tvorba geodatabází, vazba na proměny krajiny a společnosti)
• Vybrané problémy životního prostředí sídel (dopady, monitoring, územně-plánovací opatření)

---

• Systém agrárních valů na vrcholu Hradiště u Litoměřic
• Agrární terasy zaniklých chmelnic na Úštecku
• „Nová divočina“ na příkladu Předního Cínovce
• Vývoj sadů ve 20. století na příkladu vybrané lokality v Českém středohoří
• Typologie plužin s využitím krajinných metrik
• Morfologická diverzita agrárních tvarů reliéfu v Krkonoších
• Komparace vybraných parametrů agrárních valů v Krušných horách a v Českém středohoří
• Vývoj ploch vinic v Litoměřické podoblasti v letech 1990–2023
• Vztah mezi vlastnostmi reliéfu a změnami ve využití ploch v letech 1843–2000 mezi Litoměřicemi a Liběchovem s důrazem na vinic

---

• Nejlidnatější země světa – Čína nebo Indie (demografický vývoj, problémy demografického vývoje, regionální rozdíly apod.)
• Diferenciace naděje dožití ve zdraví v Evropě (vztah k naději dožití, jakou část života prožijí obyvatelé různých evropských zemí v nemoci, souvislosti naděje dožití naděje dožití ve zdraví)
• Regionální aspekty šíření onemocnění COVID-19 v Česku/Evropě (dopady pandemie včetně poklesu naděje dožití ve vyspělých zemích)
• Historický vývoj obyvatelstva a jeho struktury na území současného Ústeckého kraje dle výsledků sčítání lidu, včetně aktuálních výsledků ze sčítání 2021

Po dohodě další témata z oblasti demografie, geografie dopravy a odpadového hospodářství.

---

• Mlékárenský průmysl ve vybraném území z pohledu regionálních hodnotových řetězců (DP).
• Zemědělské podniky ve vybraném regionu a jejich strategie přežití v dobách krize (BP i DP).
• Lokální potraviny v nabídce nadnárodních řetězců (BP i DP).
• Lokální potraviny a ideální způsob jejich distribuce ke spotřebitelům (BP i DP).
• Dostupnost lokálních potravin ve vybraném městě (BP).
• Lokální potraviny ve veřejném stravování (školní jídelny, nemocnice, domovy důchodců, apod.) (BP i DP).
• Myslivost na českém venkově a její potenciál z hlediska udržitelnosti (BP).

Student/ka může navrhnout vlastní téma zaměřené na problematiku udržitelnosti zemědělsko-potravinových systémů a rozvoje venkova.

---

• Dopravní problémy malých a středních měst střední a východní Evropy
• Hodnocení plánů udržitelné městské mobility
• Změny dopravního chování v závislosti na projevu klimatické změny
• Geografie bariér na příkladu českých měst
• Hodnocení a budoucí rozvoj dopravní sítě vybraného regionu
• Vnímání bezpečnosti dopravy žáky základních/středních škol

---

• Potenciál ekoturismu/agroturismu v Česku
• Marketingová strategie vybrané destinace
• Životní cyklus destinace na konkrétním případu (popsání dané destinace v čase, porovnání konkrétních míst v jednotlivých fázích cyklu)
• Časová dynamika vybrané destinace (sezónnost, denní změny návštěvnosti)
• Speciální formy cestovního ruchu na příkladu ČR

---

• Didaktické ztvárnění vybraného tematického celku ve výuce geografie (pouze BP)
• Pedagogické praxe ve vysokoškolském studiu (jejich hodnocení, analýza, srovnání, reflexe apod.)
• Geografické hodnocení vybraného regionu
• Analýza / hodnocení učebnic geografie nebo školních atlasů a jejich vlivy na procesy učení či vyučování
• Dětská pojetí a miskoncepce ve výuce geografie
• Analýza změn geografického kurikula
• Zjišťování názorů a postojů učitelů k didaktickým pomůckám (např. učebnice, školní atlasy apod.)
• Využití obrysových map a výuka místopisu na základní nebo středních školách
• Výzkum procesu učení  pomocí metody eye-trackingu (metoda měří pohyby učí a lze z ní určit, na “co” jedinec zaměřuje svou pozornost a na co nikoliv) – bližší informace u vyučujícího

Případně další témata z oblasti geografického vzdělávání / didaktiky geografie (na základní, střední či vysoké škole, příp. mezi širší veřejností).

• „Dam removals“ a jejich vliv na erozně-akumulační poměry a geomorfologické procesy
• Geografie, bibliometrie a trendy geomorfologického výzkumu ve střední Evropě
• Přírodní hrozby v Youtube videích

---

• Využití geo- a earth-cachingu ve výuce/propagaci geomorfologie/fyzické geografie
• Historie využití půdy území v povodí potoka Rytina, České středohoří

---

• Geomorfologický rozbor údolní nivy ve vztahu k povodním (konkrétní lokalita)
• Analýza historických povodní v konkrétním povodí (příčina, průběh, následek)
• Zhodnocení vývoje území za několik desetiletí (i s využitím leteckých a satelitních snímků)
• Zdokumentování vývoje hydrografie v povodí Bíliny (vodní toky, vodní stavby)
• Vliv geografických faktorů na výskyt povodní v povodí Ohře (povodí Ploučnice, povodí Bíliny ad.)
• Vyhodnocení vodohospodářského tématu pomocí GIS, IDRISI, DPZ apod. – analýza území (hydrologie, ochrana pozemků, eroze, vodní zdroje apod.)

---

• Obnova funkce revitalizované krajiny Podkrušnohoří
• Revitalizace krajiny Českého středohoří z pohledu vodního hospodářství
• Monitoring fyzikálně – chemických, biologických a hydromorfologických kvalit vybraných vodních toků
• Analýza územních plánů na území CHKO České středohoří s ohledem na riziko svahových pohybů.
• Agrolesnictví v polovině 19. století v CHKO České středohoří
• Změna hustoty sídelní sítě v oblasti Českého středohoří v období 20. – 21. století
• Krajinářsky významná zeleň ve vybrané části CHKO České středohoří
• Analýza vývoje využití území na Lounsku
• Preventivní hodnocení krajinného rázu (PHKR) pro vybranou oblast krajinného rázu (OKR) v CHKO České středohoří
• Nášlapné kameny jako inovativní řešení biokoridoru na Lounsku

Podorobnější popis jednotlivých témat zde.